Historie automobilky Praga
Praga je český výrobce automobilů s historií od roku 1907. Automobilka vyráběla osobní a nákladní auta, motocykly, letadla, tanky, traktory, jízdní kola, technické díly do aut, zavedla desítky patentů do světa automobilismu.
1907 – První republika
Roku 1907 byla založena Pražská továrna na automobily jako společný projekt První česko-moravské továrny na stroje v Praze (od roku 1927 sloučené jako mateřská společnost Pragovky v koncernu Českomoravská Kolben Daněk) a Ringhofferových závodů, vyrobila několik vozů v licenci italské firmy Isotta Fraschini, o rok později v licenci francouzských značek Charon a Renault. Roku 1908 se vyrobilo jen 6 kusů a tak Ringhoffer odstoupil od smlouvy. Koncem roku 1909 vznikla značka Praga (z latinského výrazu města Prahy, aby byl název mezinárodní). Poptávka po automobilech však byla velmi malá, vozy drahé, výroba neefektivní, továrna vyráběla 9 modelů, za dva roky existence se však prodalo pouhých 15 kusů automobilů. Od roku 1910 byla zahájena sériová výroba s modely Praga 01 a Praga 02, ale ani to automobilku nenastartovalo.
Až rok 1911 znamenal úspěch, který je spojen s příchodem českého konstruktéra Františka Kece na pozici vrchního konstruktéra. Navrhl vojenský nákladní vůz typu Praga V 1911, který proslul pod názvem „autovlak“, svou kvalitou a spolehlivostí se osvědčil a Pragovka s ním získala veřejnou zakázku rakousko-uherské armády a císařství jeho prodej subvencovalo. Již před první světovou válkou byla zahájena výroba osobních automobilů vlastní konstrukce, jejichž autorem byl František Kec. Vozy byly spolehlivé, kvalitní, konkurovaly zahraničním značkám. Jednalo se o modely Praga Mignon 1911 (vůz střední velikosti), Praga Grand 1912 (velký vůz, zvítězil 1912 v Alpské jízdě, jezdil v něm na frontě poslední rakousko-uherský císař Karel I., ve 20. letech v něm jezdil T. G. Masaryk), Praga Alfa 1913 (malý lidový vůz za nízkou cenu, dostupný širšímu okruhu lidí, jako první české auto dosahovala rychlosti až 100 km/h).
Roku 1919 stanul v čele automobilky František Kec jako generální ředitel, továrna byla inovátorskou firmou a zavedla řadu novinek. Kromě prodejních úspěchů zaznamenala Praga řadu ocenění v mezinárodních sportovních a konkurzních soutěžích. Po první světové válce za první republiky Kec zkonstruoval Praga Piccolo 1924 (menší rodinný vůz, který na výstavě v Ženevě získal titul nejhezčí vůz výstavy). František Kec Pragovku opouští po neshodách ohledně strategie automobilky v roce 1933. Brzy po vzpamatování z hospodářské krize výroba pokračovala modely Praga Super Piccolo 1934, Praga Baby 1934 a Praga Golden 1934, Praga Lady 1935. Praga Lady Roadster 1936, výrobcem bylo ČKD a.s. automobilní oddělení, Praha. Otevřený automobil Praga Lady je speciálně karosovaný pražskou firmou Uhlík a získal první cenu v soutěži elegance na pařížském autosalonu v roce 1937. Vůz vynikal nejen tvarovým řešením, ale i originální konstrukcí skládací střechy. Ta je uložena za opěradlem předních sedadel a natažena kryje i nouzová sedadla umístěna v zavazadlovém prostoru vozu. Praga Lady – Uhlík je karosářský unikát z rozsáhlé sbírky vozů Praga pana Emila Příhody z Prahy. Majitelkou toho vozu byla herečka Lída Baarová.
Období po 2. světové válce
Na konci druhé světové války, 25. března 1945, zničil téměř celou automobilku nálet. Po válce v rekonstruovaných budovách automobilky zahájila výrobu ČKD Sokolovo (později ČKD Lokomotivka a ČKD Kompresory), automobilka Praga se přesunula dál do Vysočan do bývalé továrny Junkers. V roce 1945 byla znárodněna, 1946 zařazena jako oddělení výroby pod ČKD, vyráběla již jen nákladní a vojenské vozy (známou a dlouho používanou Praga V3S, tzv. vejtřasku), byla přejmenována na Automobilové závody Klementa Gottwalda, od roku 1964 vyráběla jen převodovky pro nákladní auta a autobusy (sedmistupňové převodovky, které kdysi navrhl František Kec).
V polovině 80. let vznikly prototypy univerzálních nosičů UV 100 a UV 120, které měly být domácí alternativou k dováženým vozidlům Unimog. Postupným vývojem vznikl produkční typ Praga UV 80, který Praga začala vyrábět v roce 1995.
Období po roce 1989
Po roce 1989 byl podnik privatizován. Roku 1992 získala Praga majoritní podíl v čáslavské firmě OASA (bývalé ČSAO), zabývající se výrobou a opravami autobusů. Od roku 1997 se v nové akciové společnosti Praha Čáslav začala vyrábět všechna vozidla Praga. Kromě vozidel typu UV 80 podnik nabízel také větší typy STNA (UV 100) a NTS. Roku 2001 prošla výrobní řada modernizací a UV 80 nahradil typ Alfa TN / UN. Také modernizované větší vozidla STNA a NTS dostaly staronové názvy Grand a Golden. Hlavním odběratelem vozů byla státní sféra. Podnik se však potýkal s nedostatečným odbytem, během let 2001–2003 vyrobil necelých 120 vozidel všech typů. V lednu 2004 se Praga Čáslav dostala do likvidace. Kromě toho se Praga také pokoušela obnovit výrobu motocyklů, ale bez větších úspěchů. V červnu roku 2006 koupila značku britská firma International Truck Alliance s úmyslem od roku 2007 vyrábět nákladní vozy se jménem Praga v polském Lublině.
Nynější firma Praga-Export s.r.o., která vlastní značku Praga, obnovila výrobu automobilů, motokár, silničních supersportů a zabývá se automobilovým závoděním.
